Japonsko v Čechách

English version

Foto







Japonská historická období: MEIDŽI (1868-1912)

28. července 2010

Pro milovníky japonských starožitností připravujeme seriál článků o jednotlivých historických epochách Japonska. Díl druhý se zabývá obdobím Meidži.

 Období Meidži začíná formálním navrácením moci do rukou tehdy čtrnáctiletého císaře Mucuhita (posmrtné jméno Meidži).  Prakticky ale politiku nadále ovlivňovali především lidé z provincií Sacuma a Čóšú. Ti jednak museli prosadit a následně uhájit svou moc v zemi a pak také ubránit samostatnost Japonska vůči západním mocnostem. Proto začali velice rázně s reformami, které měly Japonsko přiblížit úrovni západoevropských zemí.

Začali s reformou státní správy, kdy veškerá léna byla vrácena do rukou císaře, aby následně bývalí majitelé byli jmenováni do funkce guvernérů. Později byl systém lén zrušen a byly vyhlášeny nové administrativní jednotky – prefektury. Z guvernérů se tak stali státní úředníci, kteří byli ze své funkce v případě potřeby odvolatelní. Vytváří se tak nový administrativní aparát.

Pod heslem "ekonomický stát se silnou armádou" se Japonci pustili i do reformy armády, kde nejviditelnějším krokem bylo zavedení branné povinnosti. Aby se vyrovnali západním mocnostem, museli také zvednout úroveň vzdělání obyvatelstva. Zavádí se tedy povinná školní docházka, otvírají se nové školy, učiliště a zakládají se nové univerzity. Ruší se rozdělení obyvatel do tříd a dochází k jeho formálnímu zrovnoprávnění. Objevují se klíčové zákoníky - občanský, trestní a obchodní – a v roce 1889 také ústava. Jako vzor pro tvorbu ústavy si muži Meidži zvolili ústavu pruskou. Ta počítala se zavedením dvoukomorového parlamentu. Do Horní komory byli dosazování lidé šlechtického původu, do Dolní pak byli zástupci voleni z řad lidu. Volební právo bylo omezené cenzem, věkem a bylo zpočátku přiřknuto pouze mužům. Dále v ústavě bylo zakotveno, že teoreticky veškerou výkonnou moc má v ruce panovník, který je zároveň nejvyšším velitelem ozbrojených sil, a může volně zasahovat do činnosti parlamentu. Dokonce bylo zdůrazněno, že ten, kdo japonskému lidu ústavu dává, není vláda, ale sám císař. Ve skutečnosti však jeho moc byla minimální a skutečnou silou disponovaly nově vzniklé politické strany.

Kromě výše zmíněných reforem začali Japonci horlivě budovat nový informační systém, kdy zaváděli do jednotlivých prefektur telegrafy. Také rozšiřovali dopravní síť a po Japonsku začaly brzy jezdit první vlaky. To napomáhalo také rozvoji v oblasti obchodu a průmyslu. Jelikož průmysl jako takový vůbec neměl v Japonsku tradici, uchýlili se reformátoři nejprve k podpoře zpracovatelského a řemeslného průmyslu navazujícího na zemědělství.

Otevření Japonska znamenalo ovšem také změnu v oblasti životního stylu, kdy Japonci začali najednou překotně přejímat a napodobovat kulturu západní. Počínaje životním stylem, který se náhle zrychlil, přes oblékání, kdy odložili kimona a začali nosit oblečení typické pro tehdejší Evropu, přes obdivování evropského umění, až po čtení knih napsaných v Evropě a dalších z pohledu Evropana někdy až příliš drastických změn svých návyků.

Dále si Evropu chtěli získat poukázáním na svoji sílu resp. šíři vlivu nad oblastí Dálného východu. Jako první si přisvojili souostroví Rjúkjú (dnešní Okinawa), poté zabrali Tchaj-wan. Obě území do té doby patřila Číně, takže vztahy mezi těmito dvěma zeměmi se staly velice napjatými a nakonec vyvrcholily v čínsko-japonskou válku (1894-1895), ve které Japonci zvítězili a opravdu tak na sebe Západ upozornili (do té doby evropské země viděly partnera především v Číně). Když navíc Japonsko vyhrálo o deset let později válku nad Ruskem (1904-1905), jednotlivé evropské země začaly Japonsko brát jako světovou velmoc. Japonsko následně posílilo své postavení v oblasti anektováním Koreje v roce 1910.

Zdroje:
Reischauer Edwin A.; Craig, Albert M., Dějiny Japonska, Lidové noviny, 2006, 476s. ISBN 80-7106391-6
Labus David; Japonsko, Stručná historie států, Libri, 2009, 184s. ISBN 978-80-7277-426-5

Pavlína Stachová

Pavlína Stachová

Z období Meidži nabízíme například:
Dřevěná dekorace RAMA
Dřevěná dekorace RAMA
Kamínka Hibači
Kolekce bůžku Daruma
Vykuřovadlo KABUTO
Kamínka Hibači
Vykuřovadlo č.709
Dřevěná ryba s kotlíkem - závěs nad ohniště
Kotlík KAMA a ohniště FURO
Kotlík KAMA a ohniště FURO č.722

© Japonsko v Čechách, 2009-2017
Šíření obsahu bez souhlasu Věry Trčkové není povoleno.
Web: STACH software  |  Design: Jan Junek
rss články | rss starožitnosti | výměna odkazů

Japonsko v Čechách je jedinečný projekt, který přináší milovníkům východního umění pravé japonské starožitnosti až do domu. Obrazy, sošky, porcelán a mnoho dalšího sami v Japonsku vybíráme a přivážíme do Čech