Japonsko v Čechách

English version

Foto






Panenky kokeši jako sběratelská vášeň…

5. prosince 2011

Tradiční dřevěné panenky kokeši se objevují poprvé v severovýchodní oblasti japonského ostrova Honšú zhruba v polovině historického období Edo (1603-1867). Tam je začali vyrábět truhláři, specializující se do té doby hlavně na dřevěné kuchyňské potřeby pro domácnost, jakými jsou například lakované podnosy, jídlonosiče nebo mísy pro podávání a uchovávání potravin.

 

Tradiční dřevěné panenky kokeši se objevují poprvé v severovýchodní oblasti japonského ostrova Honšú zhruba v polovině historického období Edo (1603-1867). Tam je začali vyrábět truhláři, specializující se do té doby hlavně na dřevěné kuchyňské potřeby pro domácnost, jakými jsou například lakované podnosy, jídlonosiče nebo mísy pro podávání a uchovávání potravin.
 
Jednoduché dřevěné a spoře malované panenky tu rodiče vytvářeli nejdříve jako hračky pro své děti. Známými nejen po celém Japonsku, ale i za jeho hranicemi, se tyto figurky staly až ve druhé polovině 19. století, kdy byly úspěšně prodávány jako suvenýry turistům, kteří se přišli vykoupat v horkých pramenech (on-sen), jež se nacházely v blízkosti horských vesnic. Nejdříve byly panenky nabízeny podobně jako v rodinách truhlářů dětem na hraní, teprve později se k nim přidávají nejrůznější pověsti a mýty, které z nich dělají předmět zájmu také u dospělých. Některé kokeši slibují dobrou úrodu rýže na polích, jiné zajišťují ochranu japonských bohů před nepřízní osudu a další přináší klid dětem, které si s nimi hrají. Malované panenky si ale pořizovaly často i mladé dívky, které věřily, že jim jejich vlastnictví přinese nejen krásu těla či ducha, a ony tak snáze najdou ženicha. Symbolické spojení dřevěných panenek s dětmi vedlo časem i k tomu, že je přinášeli příbuzní do rodin jako dar nově narozenému dítěti, popř. již staršímu k narozeninám. A význam měly kokeši také ve chvílích nejsmutnějších, kdy jako projev soustrasti mírnily bolest matky, jejíž dítě náhle zemřelo.
 Umění výroby panenek kokeši přecházelo v jednotlivých rodinách z děda na otce a z otce na syna a kromě základních výrobních postupů se z generace na generaci předávaly i informace o tom, které druhy dřeva jsou pro výrobu panenek nejlepší a jak s nimi správně zacházet. 
 
I když je na první pohled dřevěná panenka velice jednoduchá, technologie její výroby se podobá např. zhotovení houslí. Celý proces začíná výběrem správného druhu dřeva, někde i stromu, který by neměl být příliš sukatý. Pro výrobu kokeši se používalo, a dodnes používá, pouze několik druhů dřeva, mezi něž patří hlavně dřín. Výrobci z tradičních oblastí si na něm cení hlavně to, že je měkký a má zajímavou přírodní kresbu. Dále se používá i javor nebo třešeň. Naopak hodně známá kryptomerie nebo pawlonie se pro výrobu kokeši údajně nehodí. Poté co je pečlivě vybraný strom pokácen, nechá se několik týdnů ležet v lese, a teprve pak se odvětví. Následně se kmen ponechá několik dalších týdnů či měsíců schnout i s kůrou, a teprve po odkornění se vystaví přímému slunečnímu záření. Zhruba po roce (někdy i po pěti létech zrání) se dřevo nařeže na špalíky, ze kterých se na soustruhu, který byl dříve poháněn pouze ručně, vyrábějí samotné kokeši.
 
Tradiční panenky kokeši mohou být různě velké, nejčastěji však měří kolem 20 až 25 cm. Ruce ani nohy nemají a tělíčko zdobí jednoduché nebo i složitější barevné, ručně malované, vzory. Pokud nejsou panenky zdobené vůbec, jedná se s největší pravděpodobností o jedny z nejstarších exponátů s velikou historickou hodnotou. Stejně jako i jiné tradiční výrobky japonských řemeslníků nesou také panenky kokeši znaky oblasti, v níž byly vyrobeny, protože styl práce, který je z podoby dřevěného těla podobně jako ze způsobu zdobení patrný, se po léta v podstatě nemění. Podle tvarů, zbarvení a použitých ornamentů se tradiční kokeši dělí do jedenácti základních typů, i když podobně jako jinde se v současné době „o slovo hlásí“ moderní doba a její pojetí…
 
Tradiční panenky kokeši se skládají ze základního válcového těla bez nohou a rukou, které tvoří jednolitý celek s kulatou nebo oválnou hlavou. Ačkoliv byly díky celkové chudobě kraje, kde vznikly jako hračky pro děti, nejdříve bez zdobení, poměrně záhy se na nich objevují témata s květinovými vzory, malovaná kimona či motivy z přírody. Základní barvy používané při zdobení byly červená, žlutá a černá. Teprve později se při jejich výrobě objevuje kreativita a vznikají tvarově i barevně výraznější podoby. To že jsou panenky ručně malované, vytváří z každé z nich jedinečný a nezaměnitelný originál. Nejen vzory na těle, ale i tváře nemohou být tedy stejné! Některé panenky jsou náladové, šťastné či usměvavé, jiné zas vypadají ustaraně…
 
Zatímco tradiční kokeši charakteristické jednoduchými tvary a střídmým zdobením moc prostoru pro realizaci svým tvůrcům nedávaly, období po druhé světové válce přináší nové podoby i barevná provedení. Kreativní kokeši začínají tvořit novou samostatnou kategorii těchto japonských uměleckých předmětů a důležité je i to, že nepochází pouze z dřívějších tradičních vesnických horských oblastí. Truhláři, kteří se jejich výrobou zabývají, jsou z nejrůznějších míst celého japonského souostroví a panenky kokeši často vytváří jenom jako své „kreativní hobby“. Při práci opouští léty prověřené postupy a jediným cílem je vytvoření nové podoby, která by zaujala…

Změna postupů ve výrobě souvisí možná i s tím, že se po druhé světové válce stalo sbírání těchto panenek velkou módou. Bylo tedy třeba vytvářet neustále nové a nové podoby, které by sběratele nutily k dalším nákupům a investicím. Panenky kokeši tak dnes můžete zakoupit nejen v tradičních oblastech Japonska, kde původně vznikly, ale i ve velkých obchodních centrech nebo specializovaných obchodech na internetu. Opravdoví znalci je ale pořád shánějí přímo ve vesnicích, kde se původně vyráběly, protože jen tam je záruka jejich pravosti a historické hodnoty.
A navíc tím, že horské vesnice byly po celá desetiletí „odříznuty od okolního světa“, uchovaly si i panenky kokeši potřebný originální rukopis, který je velmi vysoce hodnocen právě ve sběratelské komunitě. Hlavně v zámoří, kde se sbírání japonských artefaktů (vějíře, meče, svitky, necuke, hibači, čajové konvice aj.)  věnuje hodně lidí, tak vznikají ojedinělé kolekce poměrně přesně mapující vývoj výroby kokeši v určitých regionech.
 
To že jsou tradiční japonské panenky kokeši uznávanými starožitnostmi, je možné doložit také tím, že je jako umělecké předměty ideově zaštiťuje dvanáct japonských designových škol, které mají podchyceny a podrobně zmapovány všechny jejich základní rysy včetně podoby zdobení. Tyto informace tak odborníkům umožňují poměrně přesně říci, kdy byla která panenka vyrobena a ze které oblasti pochází. Zároveň je dělí na tradiční a kreativní kokeši, čímž se potvrzuje i jejich určitý vývoj směrem k modernějšímu pojetí. 

Zatímco z pohledu Japonce vypovídají ručně vyráběné panenky kokeši o zručnosti jejich tvůrců a filosofické hloubce kultury Země vycházejícího slunce, pro Evropany, zvyklé na průmyslovou výrobu podobných předmětů, je okouzlující hlavně jedinečnost a něžnost tváří, kterou žádná tovární výroba na světě vytvořit nedokáže. Pokud vás japonské kokeši oslovily, přijměte pozvání na stránky našeho e-shopu, kde si je můžete nejen prohlédnout, ale i zakoupit. 

Věra Trčková

© Japonsko v Čechách, 2009-2017
Šíření obsahu bez souhlasu Věry Trčkové není povoleno.
Web: STACH software  |  Design: Jan Junek
rss články | rss starožitnosti | výměna odkazů

Japonsko v Čechách je jedinečný projekt, který přináší milovníkům východního umění pravé japonské starožitnosti až do domu. Obrazy, sošky, porcelán a mnoho dalšího sami v Japonsku vybíráme a přivážíme do Čech