Japonsko v Čechách

English version

Foto









Ohniště FURO a kotlíky KAMA

4. listopadu 2011

Starožitnosti, o nichž si budeme v následující reportáži povídat, souvisí s čajovým obřadem. Začíst se do těchto řádek by tak měli nejen ti, které pití čaje oslovilo, ale i zájemci o umělecké předměty… 

Stejně jako pěstování bonsají, aranžování ikebany nebo výběr kamenů pro suiseki má i pití čaje, resp. čajový obřad v Japonsku velkou historickou tradici. Jeho samotná příprava je rozdělena do mnoha fází, jejichž pravidla se po staletí vyvíjela a předávala z generace na generaci. I když se způsob jeho podávání v souvislosti s učením jednotlivých čajových škol často liší, základ je všude stejný – nejdříve je potřeba připravit horkou vodu.

Pro ohřívání vody v rámci přípravy čaje používají Japonci dva základní typy ohniště. Zimní RO, které je zapuštěné do podlahy čajového domku, a letní FURO, jež stojí volně na tatami. Aby ohniště rohože nespálilo, je umístěno na speciální podkladové desce, která se nazývá shiki-ita. Těchto podložek je celá řada a liší se nejen rozměry, ale i zdobením a různými druhy povrchů. My se v našem článku budeme zabývat „letní“ verzí ohniště furo, protože je v rámci praktického využití v současných podmínkách i z hlediska sběratelských aktivit mnoha milovníků čaje a Japonska praktičtější a také dekorativnější. Na obou typech ohniště se ohřívá voda buď v typickém kotlíku KAMA, nebo v konvicích, speciálně pro tyto účely vyrobených. Letní ohniště furo (používá se v období od 1. května do 31. října) je na rozdíl od vestavěného zimního ro snadno přenosné a jedná se o silnostěnnou nádobu, která se vyrábí z několika různých materiálů. Podle toho, z čeho jsou zhotovena, se furo dělí na karakane (jsou vyrobena z bronzu nebo jiných ušlechtilých kovů či jejich slitin), doburo (keramická, i když porcelánová patří do další samostatné podkategorie), testu (železná) a sotan-konomi (dřevěná ze dřeva kiri, se speciální mosaznou nebo měděnou vložkou haigata). Jako takové se furo umisťuje většinou na levou stranu čajové místnosti, i když některé školy zabývající se výukou čajových obřadů ho dovolují postavit i doprostřed.

Přenosná ohniště furo mají léty ustálený tvar, jež se podobá baňaté tykvi a rozlišujeme dva základní typy.První je sada „sada“ skládající se z ohniště a kotlíku, přičemž kotlík do samotného ohniště přesně zapadá a drží na něm díky přesahu, který má jeho plášť ve spodní části. Výhodou této formy spojení kama a furo je to, že oheň, kterým se ohřívá voda, je „uzavřen“, a tudíž nemůže vyzařovat do okolního prostoru tolik tepla jako druhá varianta nebo dokonce zimní ohniště ro. Základní typ tedy nemusí obsahovat díky své konstrukci trojnožku pro umístění nádoby na ohřev vody, která je naopak nutná pro druhou sestavu.

Vrátíme-li se k prvnímu typu ohniště, jistě si povšimneme postranních kovových kruhů (mohou být celistvě spojené nebo utvářeny volně do otevřené spirály), které sloužily nejen pro přenášení, ale také jako ozdobný prvek. A proto i jejich úchyty na těle kotlíku jsou opatřeny různými ornamenty. Velký oválný otvor v přední části slouží k přikládání dřevěného uhlí, kterým se v těchto ohništích topí, a přívodu vzduchu do topeniště, malé průduchy v hrdle ohniště jsou pak důležité z hlediska správného proudění vzduchu, a tudíž i hoření. Zároveň se samozřejmě jedná také o ozdobu. Samotné ohniště stoji většinou na třech štíhlých nohách a k přikládání nebo manipulaci s kousky dřevěného uhlí, které se podobně jako u kamínek hibači pokládají na „lůžko“ z kvalitního rýžového popela, slouží kovové hůlky prosté podoby nebo s různými ozdobami. V moderním pojetí je možné provozovat i ohniště s elektrickým topítkem, které se zapíná do zásuvky, jež má ale v Japonsku nižší napětí než v Evropě nebo zámoří.

Kama je japonské slovo, které znamená kovové hrnce, kotlíky, případně také železné, poklicí přiklopené nádoby. Kotlíky kama jsou vyrobeny většinou z litiny (to souvisí s potřebou vést kvalitně teplo) a slouží k ohřevu vody používané při přípravě čaje. V čajové místnosti se mohou používat nejen spolu s přenosným letním ohništěm furo, ale i v kombinaci s do podlahy zapuštěnou verzí ro. Nejsou tedy vázány jenom k jednomu typu ohniště, jsou univerzální, přenosné.

Kotlíky kama mají většinou válcovitý nebo kulatý tvar a na protilehlých stranách jsou oka pro vložení kovových spirálovitých úchytů, jež se nazývají kan. Ty jsou používány jak pro manipulaci se samotnou nádobou, tak i k umístění nad zimní ohniště ro, kde visí na speciálním ozdobném háku. Kotlíky kama se od svého vzniku používaly výhradně v „sestavě“ kama-furo. V našem případě se jedná o první popisovaný typ ohniště, na kterém bez dalších podpůrných konstrukcí „seděl“ kotlík, který byl vyráběn přímo podle rozměrů furo. Tento typ „sestavy“ má velmi masivní podobu a oba jeho díly jsou chápány jako celek, a tudíž nedělitelné. S dalším rozvojem přípravy čaje dochází i na tomto místě k určité „modernizaci“, a kotlíky kama již nejsou striktně vázány na použití s jedním ohništěm. Díky tomu, že byla do furo přidána trojnožka, na které kotlík leží, mohlo se i samotné ohniště částečně zvětšit ,a „přijmout“ tak také jiné kama. Spolu s těmito proměnami se částečně mění i podoba samotných kotlíků, které se mohly zcela zakulatit, protože součástí jejich povrchu již nemusela být vystoupavá hrana, za kterou držely v ohništi furo.   

Se základní změnou tvaru se mění i celkový design kama a my se můžeme následně setkat s dalšími novými typy: Marugama – kotlíky pro furo s kolmými stěnami a přísně kruhovou základnou, Shiribari – kotlíky pro ohniště se širokou, otevírající se základnou, Yoho – kotlíkypro čtverhranná ohniště, Menburo – kotlíky pro ohniště se zkosenou horní hranou aj. Rozmanitost kama je tedy veliká a v době největšího rozkvětu existuje nejméně 50 základních klasických tvarů a podob a stovky tzv. magisterských vzorů. Dále se dá rozlišit minimálně 7 druhů hrdel kotlíků (např. se zdobením ve vztahu k posvátnému jeřábovi nebo drakovi), 6 druhů dna a 7 typů víček. A různí se i způsoby, jak ke kotlíku kama připojit závěsná oka kan. Povrchových textur a typů samotných ok nebo různě utvářených a zdobených úchytů pokliček je nepřeberné množství, jen barvy kotlíků se drží po staletí převážně v odstínech černé a hnědé. S nástupem ohnišť furo s trojnožkou se rozmáhá také jiný způsob ohřevu vody, při kterém není používán klasický kotlík kama, ale litinové, plechové, měděné nebo mosazné konvice se zdobenými vnějšími stěnami, popř. bez ornamentů. Japonský výraz pro konvice je chagama (doslova varná konvice).

Nejrůznější konvice byly používány nejen proto, že se v nich přiváděla voda pro přípravu čaje rychleji do varu, ale i z toho důvodu, že na rozdíl od kotlíků kama se z nich uvolňovalo po delší dobu více páry, která hlavně v chladných měsících při používání zimních ohnišť ro zvyšovala v místnosti vlhkost vzduchu a částečně přispívala k jejímu ohřívání. Konvice pro přípravu horké vody se nikdy nenaplňovaly až po okraj, většinou byly plné asi jen ze 75%. Na rozdíl od klasických konvic, které jsou tvarem i velikostí podobné těm, co známe z pozdějších dob, můžeme v Japonsku najít i takové, které mají po svém obvodu kolem dokola široký plechový lem (obr. 7). Ten dosedá na vrchní hranu ohniště furo (a zajišťuje to, aby se konvice nepropadla na žhavé uhlíky). Trojnožka, na které normálně konvice stojí, tak není v takovém případě potřeba.

I když se ohniště furo a kotlíky kama, popř. konvice pro ohřev teplé vody chagama, řadí v dnešní době mezi sbírkové umělecké předměty nebo starožitnosti, jsou stále plně funkční a dají se používat i v interiérech moderních bytů a rodinných domů. A je to i díky tomu, že řada z nich se dá koupit včetně speciálního popela, který zajišťuje díky své nezaměnitelné struktuře správné hoření a žár používaných uhlíků. Máte-li o kotlíky, ohniště nebo konvice zájem, navštivte stránky našeho e-shopu, kde si můžete řadu exponátů nejen prohlédnout, ale i zakoupit.

Věra Trčková

© Japonsko v Čechách, 2009-2017
Šíření obsahu bez souhlasu Věry Trčkové není povoleno.
Web: STACH software  |  Design: Jan Junek
rss články | rss starožitnosti | výměna odkazů

Japonsko v Čechách je jedinečný projekt, který přináší milovníkům východního umění pravé japonské starožitnosti až do domu. Obrazy, sošky, porcelán a mnoho dalšího sami v Japonsku vybíráme a přivážíme do Čech